PRVNÍ FAMFRPÁLOVÉ MISTROVSTVÍ

Otočíš párkrát obracečem a vzápětí stojíš uprostřed ztemnělého famfrpálového hřiště. Rozhlížíš se kolem a nikde není ani živáčka. To je dobře, řekneš si v duchu. Pomalu se kolem sebe rozhlédneš a vydáš se směrem k východu z hřiště. Při procházení hráčským tunelem tě upoutá nějaký časopis na zemi.  Sehneš se a zamíříš k malé lucerničce u zdi. „Famfrpálová ročenka“ píše se na tom zmuchlaném vydání. Posadíš se na lavičku a začneš číst…

1. zápas – 22. 10. 2005 
 
Kalendář ukazuje 22. 10. 2005 a venku je chladné podzimní počasí. Hráči jsou však zvyklí. V těchto podmínkách podstoupili všechny tréninky, vědí, do čeho jdou. Navíc ve hře se pořádně zahřejí a zapotí. Horší to mají fandové na tribunách, naštěstí ty ses pořádně nabalil do zimního hábitu, šála a rukavice jsou nezbytností. Na jedné straně tribuny vidíš modré moře, jak se kmitavými pohyby houpe sem a tam. To je tanec havraspárských. Naopak ze strany druhé slyšíš pokřiky povzbuzující hráče týmu druhého, jenž nastupuje v zeleném. Ano, jsi na historicky prvním famfrpálovém zápase v Bradavicích, v němž se utká Havraspár a Zmijozel.  
Už od samého začátku má Zmijozel navrch, Havraspár si nedokáže vytvořit šance a tím se Zmijozel brzy dostává do vedení. Zlatonka však oběma týmům stále uniká. Až po 4,5 hodinách je konečně zápas u konce. Zmijozel chytá zlatonku a má na svém kontě první vítězství. 
 
2. zápas – 29. 10. 2005 
 
Uběhl týden a máme tu další utkání, tentokrát červená proti žluté, neboli Nebelvírští proti Mrzimorským. Průběh celého zápasu je velmi vyrovnaný a přitahuje tvou pozornost. Přesto však nezůstáváš na utkání po celý průběh díky jeho trvání. Zapsal se totiž do rekordů jako historicky nejdelší zápas naší školy a doba hry překročila celých 30 hodin. Nemusím připomínat, že obě mužstva jsou nyní velmi vyčerpána. Z vítězství se nakonec raduje mužstvo Nebelvíru, avšak ty tou dobou už dávno procházíš říší snů, je pozdní noc. 
 
3. zápas – 5. 11. 2005 
 
Třetí zápas si rozhodně nenecháš ujít, utkají se tu dva dnešní největší rivalové, Zmijozel vs. Nebelvír. Nebelvír je jasným favoritem. Po hodině a deseti minutách už vede 140:10 a jen se domýšlíš, co se stalo s týmem Zmijozelu? Ten však vrací krutý úder. Chytá zlatonku a neuvěřitelná věc se stává skutečností. Zmijozel porazil Nebelvír těsně 160:140. 
 
4. zápas – 12. 11. 2005 
 
Havraspár nastupuje podruhé ve snaze napravit svůj předešlý zápas, tentokrát proti Mrzimoru. Bohužel opět po šesti hodinách musíš jít pryč, zápas bude trvat ještě dlouho. Celý zápas trvá nakonec přes 20 hodin a pro Havraspár končí opět nešťastně, nicméně vítězství Mrzimoru je zcela zasloužené. Na konci utkání má téměř 4x víc bodů, skóre je 1610:430. 
 
5. zápas – 26. 11. 2005 
 
Dnes proti sobě nastoupí oba týmy, které si prozatím drží sérii vítězství, Zmijozel a Mrzimor. Jeden bude ve vítězné řadě pokračovat dál, druhý skončí. První mistrovství je typické velmi dlouhými zápasy a tento není výjimkou. Přesto na tribuně sedíš už dvanáctou hodinu a stále se nemůžeš nabažit hrou obou týmů. Po 17 hodinách uvažuješ, jestli bys neměl už jít do postele, přeci jen je už docela pozdě, když v tom slyšíš písknutí píšťalky rozhodčího a zápas končí. Vítězně pro Zmijozel, 740:650. Po tomto zápase je jisté, že držitelem poháru nebude nikdo jiný, než Zmijozel.  
 
6. zápas – 3. 12. 2005 
 
Tento zápas je poslední a dohrává se jen o čest. Nebelvír vs. Havraspár. Řekl sis, že musíš vidět všechny zápasy a s prozatímním průběhem a organizací jsi nadmíru spokojen. Uběhla teprve půlhodinka, ale co to? Zvuk píšťalky. Ano, opravdu, Nebelvírští chytají zlatonku po 28 minutách! K dnešnímu dni to je druhé nejkratší trvání zápasu na naší škole.  
 
 
To máme dva, nebo spíš jeden a půl rekordu na jednu sezónu, nuda tu opravdu nepanovala. Vítězem poháru se s přehledem stal Zmijozel, na druhém místě se umístil Mrzimor a v posledním zápase se rozhodlo o třetím místě pro Nebelvír. 
 
Po mistrovství se odehrál ještě jeden exhibiční zápas. Zmijozel proti týmu profesorů. Zde si Zmijozel udržel svoji vítěznou sérii, profesory rozstřílel 370:320 a zapsal se do Síně slávy jako historicky první vítěz Školního famfrpálového mistrovství.