Vezmeš lahvičku mezi dva prsty a její obsah vyliješ do rozvířené myslánky. Zavřeš oči a s hlubokým nádechem se ponoříš do cizích vzpomínek. Vše kolem tebe se točí a ty pomalu dopadáš na místo, kde se to jen hemží mladými studenty. Kousek od tebe visí obrovská cedule s nápisem „Výkup“ a směrovka dovnitř do dvoru. Netrvá to dlouho a tvoje zvědavost přemůže všechno ostatní. Připojíš se k hloučku tří studentů, kteří nesou plné náruče starého oblečení.
„Tohle jsem koupil od tý hloupý prvačky“ říká jeden z nich. „Stálo mě to dva srpce, Werewolf to odkoupí za osm, dobrý ne? Co to tam máš ty?“
„Ale nic, to mi jen mamka poslala její starý hábit, samá díra, samá záplata. No, snad to vezme, mohlo by to hodit pěkných pár srpců“ odpovídá mu blonďatý pihovatý floutek.
Jejich rozhovor tě přestane po chvíli zajímat a rozhlížíš se, co by tu ještě mohlo být zajímavé. Po chvíli lelkování objevíš malý malý pergamen se seznamem nějakých věcí.

vykup

Nad pergamenem je napsáno rukopisem pana ředitele:


Vzhledem k reorganizaci zboží na Příčné ulici pan John Werewolf odkupuje za plnou cenu veškeré oblečení, které má v názvu slovo nošené, obnošené, apod. Tzn. např. Obnošený pracovní hábit, Nošený zimní plášť, Nošená sukně…
V pondělí 19. 6. 2006 pak veškeré toto zboží zmizí a pokud se ho do té doby nezbavíte, nebude Vám poskytnuta žádná náhrada!
Seznam vykupovaného zboží (výkupní cena v srpcích):


O tom se snad nikde ani nepsalo, pomyslíš si, upadlo to v zapomnění. Je to škoda, povíš si a vykročíš do dvoru, a bez povšimnutí okolního světa procházíš okolo dlouhé fronty studentů všech kolejí a tu a tam uvidíš profesorský hábit. Na konci fronty vidíš malý stolek a za ním ve svítivě fialovém hábitu již tobě velmi známý profesor Werewolf. Od posledně se docela změnil, všimneš si, už není takový otrhánek. Vypadá však velmi unaveně, pod očima nafialovělé kruhy, ale na jeho pracovním nasazení se to moc neprojeví. Zvučným hlasem vyzývá přítomné „Netlačte se, na všechny dojde řada! Srpců máme dostatek, no tak, netlačte se tolik!“. Za panem Werewolfem se komíhá několik skřítků, asi pomocníčci, kteří z ruk svého pána přebírají otrhané oblečení a nosí ho někam za roh. Zvědavě se tam dojdeš podívat a překvapí tě co vidíš – pět skřítčic sedí v kruhu a společnými silami opravují poškozené oblečení, další je rychle skládají a rovnají do připravených krabic. Asi recyklace, pomyslíš si a vzápětí se kolem tebe všechno rozplývá a v dalším momentě již udiveně stojíš před klidnou myslánkou…