Stačí jen jedna obrátka a ocitneš se v čase o dva roky dříve. Vlastně se toho tolik nezměnilo. Hrad vypadá skoro stejně, kolem tebe jsou samé známé tváře. A všichni mají naspěch. Jedni nosí věci tam, druzí sem… nasaješ povědomou atmosféru, tohle jsi přece sám prožil.

Jednotliví studenti totiž pracují hned na dvou soutěžích zároveň – na Síni slávy a Ročence „Léto 2007“. Chvíli postáváš a sleduješ dění kolem. Najednou do tebe málem vrazí slečna v červeném hábitu a ty okamžitě poznáš Betelgeuse Orionis. V rukou třímá svazek kartiček do čokoládových žabek.

„Jejda, promiň, spěchám. Jestli ty kartičky Filovi nepřinesu do pěti minut, zabije mě!“

Chápavě se usměješ a necháš ji projít. Pak se vydáš na obhlídku.

Nejprve se zastavíš u hloučku mrzimorských studentů. Věší hlavy nad něčím, co vypadá jako kolejní časopis – všude jsou vystřihané jednotlivé články, obrázky… Po chvíli poznáváš jejich ročenku a musíš se usmát. I když skončili až čtvrtí, vypadá to moc hezky.

Potom se nenápadně přemístíš k havraspárským. Primuska bibi zrovna předává jedné z modrých studentek havraspárský poklad – deník, který byl koleji darován kolejní ředitelkou Judith Eleanor Pixie. A právě na něm nakonec postavili modří svoji ročenku. Zamyslíš se, jak že vlastně dopadli? Ach, jak jsi mohl zapomenout, vždyť je to jasné, krásné třetí místo.

Kousek dál se právě hašteří dva červení studenti o to, který obrázek se hodí víc. Druhé místo si opravdu zasloužili, jejich ročenka byla velmi různorodá – rozhovory, fotky, výňatky z deníků studentů.

Najednou do síně vstoupí zelená primuska Gita Hrdličková, pod paží nese objemnou knihu v zelených deskách. Hrdě zamíří k profesorskému stolu a podá knihu rovnou panu řediteli. No jo, zelení se vytáhli, jejich ročenka to taky celé vyhrála.

Rozhodneš se, že se ještě podíváš, jak vlastně vznikaly ty slavné Síně slávy. Vykročíš z Velké síně a po chvíli bloumání po chodbách narazíš na trochu skleslou Ines Dolfin. Nedivíš se, neboť se proslýchá, že mrzimorská Síň slávy prý lehla popelem, a proto nebyla hodnocena. Po chvíli objevíš červené dveře s nápisem NEVSTUPOVAT! Samozřejmě, že musíš kouknout dovnitř! Místnost je plná poházených kartiček ze žabek. Je vidět, že s nimi někdo experimentoval - některé jsou ohořelé, z jiných postavičky definitivně utekly. Jednu sebereš – zubí se z ní na tebe dnes už fialová Lenůlie Čihůlková. Zjevně hotový výrobek. Musíš uznat, že i když Nebelvír skončil nakonec třetí, Síň slávy se jim stejně povedla.

Vylezeš z místnosti a hned za rohem narazíš na dveře zelené. Už neváháš a vklouzneš dovnitř. Za dveřmi stojí obrovská police plná všemožných věcí. Vidíš tu zmijozelskou lebečku, černou růži i slavný Nekrohrneček. Pomyslíš si, že kdyby zelení v té polici trochu uklidili, mohli skončit lépe než na druhém místě.

Nakonec zamíříš ke dveřím modrým. Místnost není příliš plná, ale je v ní vcelku uklizeno. Na poličkách leží jednotlivé havraspárské artefakty, na stěnách visí portréty kolejních ředitelů. Je vidět, že se Havraspár vážně snažil a první místo nezískal jen tak. 

Najednou pocítíš, že tvůj čas vypršel. Vyjdeš z havraspárské síně, pečlivě za sebou zavřeš dveře a pak se už jen dotkneš svého obraceče…