Je zářivé letní ráno 16.7.2008 a ty se rozhlížíš po poloprázdné Velké síni. Není nic neobvyklého, že je tu v tuto hodinu tak mrtvo, vždyť je ráno, proboha! Vtom se ale najednou strhne strašná vřava. Do síně vtrhne skupinka podivně vystrojených studentů mávajících řehtačkami, až vyděsí několik sov, které ještě nedoručily svou poštu. 

„Pouť! Pouť přijela!“

„Koloděj je tady!“

„Vzhůru do Prasinek!“  

Takové a spousta dalších výkřiků okamžitě zaplní celou síň. Okamžitě se okolo nich seběhne spousta lidí a vyptávají se jeden přes druhého. Ty ale na nic nečekáš a okamžitě vyrážíš do Prasinek. Cestou potkáváš mnohé studenty, kteří míří stejným směrem jako ty. 

Již daleko před Prasinkami nemůžete přeslechnout spoustu zvuků, které nejsou v této vesnici právě obvyklé – stánkaři vyvolávají, studenti na sebe pokřikují. Když se dostaneš na dohled, Prasinky ti přímo vyrazí dech. Místo známé scenérie domečků a zahrádek ti oči klouzají po nepřeberné směsici stánků, barevných balonků a po davech studentů. 

Tamhle si někdo kupuje balonky a zmrzliny a sladkosti, tamhle někdo střílí na střelnici, tamhle zase někdo kupuje štěstíčka... V kapse cítíš tíhu žetonů a nemůžeš se rozhodnout, kam dřív skočit. Koupit si balonek? Nebo sliz? Nebo frkačku? Nebo obří brýle? Nebo šrekovy uši? Nebo si vystřelit růži? 

Najednou se kousek před tebou strhne podivný rozruch. To některý studentík už stihl utratit všechny své žetony a teď žehrá nad tím, co bude dělat... Ty máš naštěstí žetonů dost, takže si s tím nemusíš dělat starosti. A tamhle se někdo přejedl sladkostmi a musí jít na ošetřovnu, tamhle zas někdo otevřel štěstíčko a tamhle se už rozjíždí čilý obchod s různými věcmi. 

Po pár chvílích se ti také podaří propadnout pouťovému šílenství – běháš od jednoho stánku k druhému a zastavuješ se na popovídání s přáteli, kteří pouti už také stačili propadnout. Nejednou do někoho vrazíš a mnohokrát někdo vrazí do tebe, ale nikdo na to nehledí.  

Po chvíli zabrousíš zpátky do hradu, protože si potřebuješ trochu odpočinout od toho šílenství. Ale odpočinku ti není dopřáno, protože na chodbách potkáváš studenty rozhazující sliz, hlučící řehtačkami, různě na sebe pokřikující a ve Velké síni pomalu ani není k hnutí, jak je tam narváno. A do toho všeho ještě houkají sovy, které nesou nejen dopisy, ale i žetony, které si někteří studenti už od jiných půjčují nebo je dostávají darem. 

Každý obyvatel hradu má na sobě minimálně jednu věc z poutě, většinou však víc. Slamák, hvězdičky, brýle s nosem, dort, šrekovy uši, to je příklad jedné z méně odvážných kombinací. Bohužel však všechno musí jednou skončit. Pouť trvá jen měsíc – do 16.8. 2008, a už teď si někdo stěžuje, že to bude krátké...